Téma tohoto článku ke mně přišlo tak trochu neplánovaně… Inspirovali mě k němu majitelé, docházející ke mně na ošetření se svými parťáky. Většinou toho při ošetření stihneme spoustu probrat – od soužití psího parťáka a jeho majitele, po život psích chlupáčů obecně. Okolo psů se i v dnešní době bohužel stále točí spoustu mýtů jako například – fena musí mít minimálně jednou za život štěňata a mnoho dalších.
Jedním takovým mýtem je i psí zrak. Spousta lidí má zafixováno, že psi vidí černobíle – no chyba lávky. Víte, jak to je se zrakem vašeho psa, co všechno a jak je schopný vidět? Ačkoli jsou podrobnosti stále ještě předmětem různých studií nebo čekají na probádání, pojďme mrknout na dostupná fakta:
• Psi jsou oproti nám lidem citlivější na světlo a jsou velmi dobře přizpůsobeni k nočnímu vidění. To je dané jiným složením fotoreceptorů a také díky rozdílnému tzv. tapetum lucidum, které má za úkol odrážet světlo.
• Obecně je platné, že zvířata i lidé jsou citlivější na pohyb než na nepohyblivé objekty. Psi jsou schopni rozeznat pohybující se objekty na mnohem větší vzdálenost než ty statické.
• Psi mají velmi rozsáhlé zorné pole. Rozsah zorného pole se u jednotlivých psů liší v závislosti na plemeni (postavení očí, délce nosu atd.), avšak stupeň binokulárního vidění (kdy se překrývá zorné pole obou očí) je větší u nás, lidí.
• Psi umí využít barevné vidění! Mají fotoreceptory citlivé na světlo o vlnových délkách 429-435nm (což u lidí odpovídá odstínu fialové) a okolo 555nm (což odpovídá žluto-zelené). Není však jasné, zda psi vnímají barvu stejně jako lidé. Předpokládá se, že psi vnímají 2 odstíny: modré a modro-fialové rozpětí viděné jako modrá a zeleno-žlutá, žlutá a červená vnímaná jako žlutá. Pravděpodobné mají také úzkou oblast spektra, která se jeví jako bezbarvá (spektrální neutrální bod). Světlo o vlnových délkách 475-485nm (pro lidi modro-zelená) se jeví jako bílé či v odstínech šedé.
• U lidí se popisuje tzv. trichromatické vidění s možností rozlišit množství barev, u psů je tzv. dichromatické vidění se spektrálním neutrálním bodem. Na rozdíl od lidí jsou však psi schopni rozeznat odstíny šedé, které jsou již pro lidské oko nerozeznatelné.
Psi vs. lidé
Porovnejme si to. V čem jsou na tom psi lépe a v čem naopak my?
↓ Psí vidění je oproti lidskému považováno za podřadné s ohledem na – stupeň binokulárního překrytí, vnímání barev, zrakovou ostrost a další.
↑ Naproti tomu překonávají lidské vidění při – schopnosti vidět při špatném světle, rychlosti reakce sítnice na jiný obrázek, rozsahu zorného pole, schopnosti rozlišit odstíny šedé a schopnosti detekce pohybu.
Samozřejmě by bylo možné zde popsat podrobnou anatomii a fyziologii psího oka, ale nepovažuji to za nijak podstatné. Toto má pro vás určitě praktičtější využití. A kde? Třeba při výcviku (např. při volbě barvy překážek, aportu) či běžném životě, kdy je dobré zohlednit psí možnosti.
My lidé spoléháme na zrak jako na náš hlavní smysl. Nezapomínejme, že naši chlupáči bravurně ovládají a využívají i další své smysly, např. čich a sluch, a zrak u nich netvoří takovou doménu.
Jak si tak zpětně pročítám informace věnující se oku a zraku, vidím, že to mám zaměřené pouze jedním pohledem, a tak na vyváženou přidávám k očím i něco trochu jiného.
Podle čínské medicíny můžeme oko přiřadit k elementu Dřeva (rozeznáváme 5 elementů). K elementu Dřeva se jako hlavní orgán řadí játra a dále žlučník, šlachy, vazy, drápy a packy. Patří k němu také jarní období, zelená barva, kyselá chuť a další. Uznávám, máme přelom léto – podzim a více by se hodilo popisovat element Země, ale vy si to do jara určitě zapamatujete ;).
Ačkoli se oko jako celek řadí k elementu Dřeva (potažmo játrům), lze jeho jednotlivé části (jako jsou víčka, zornice, spojivka atd.) přiřadit k jednotlivým orgánovým systémům nebo také oko rozdělit na jednotlivé úseky, trochu jako hodinový ciferník, a využít jej k diagnostice pomocí tzv. 8 diagramů. Podrobnější popisy diagnostických možností a dalších souvislostí však nejsou dnes naším cílem.
Chtěla jsem jen přinést uvědomění, že je více možností, jak na určitou část těla či orgán nahlížet a že každý pohled nám může přinést určité obohacení.
Nehledě na všechny informace, fakta a poučky – Jak dobře znáte oči svého psího parťáka?
„Oko – do duše okno“ …. A já tyhle oči prostě miluju!
Zdroje:
Miller, P. E., & Murphy, C. J. (1995). Vision in dogs. Journal of the American Veterinary Medical Association, 207, 1623-1634 (odkaz)
Huisheng Xie, Vanessa Preast, Traditional Chinese Veterinary Medicine Fundamental Principles, 2nd Edition, Chi Institute Press, 2013, ISBN 978-1-934786-41-3
Jsem milovnice zvířat, přírody a zdraví. Jsem veterinářka specializující se na rehabilitaci a péči o psy. Pomáhám svým čtyřnohým přátelům žít aktivní a spokojený život po boku páníčků, které učím, jak na to.